. : : Vítejte : : .

Zpravodajství

Přestup

Je to definitivní Baroš se stěhuje do Francie na 3,5 roku...
Francouzský klub Olympique Lyon potvrdil na svých stránkách, že angažoval českého útočníka Milana Baroše z klubu Aston Villa.

25letý český reprezentant v Lyonu podepsal smlouvu na 3,5 roku. Do Aston Villy míří jako náhrada za Baroše norský útočník John Carew bez dalšího finančního vyrovnání.

Baroš si přestup do Lyonu pochvaloval. "Jsem moc rád, že mám jasno o své budoucnosti a mohu se soustředit jen na fotbalové věci. Navíc je velmi dobré, že v novém klubu mohu znovu spolupracovat s trenérem Houllierem, a také jsem rád, že mohu hrát v Champions League a několika francouzských soutěžích," uvedl Baroš na internetových stránkách společnosti ISM, která jej zastupuje.

Baroš si tak bude moci v dresu francouzského klubu zahrát Ligu mistrů. Jeho tým nastoupí 21. února na hřišti AS Řím v prvním utkání osmifinále této prestižní soutěže. Nejprestižnější evropskou soutěž by si tak zahrál po téměř dvou letech, v roce 2005 ji v dresu Liverpoolu dokonce vyhrál.

Příbuzné články:

Milan Baroš má prý už velmi blízko do francouzského Lyonu....
Lyon potvrdil  zájem o  Baroše...
K zájemcům o Baroše se přidaly Brémy...
Odchod Baroše do Chelsea zřejmě padá...
Aston Villa řekla zatím ne....
Přestup Milala Baroše do Chelsea je stále v jednání...
Chelsea má zájem o Baroše...

Z ostavského Baníku odešel nejlepší střelec Eura 2004 do Liverpoolu za sedm milionů eur, do Aston Villy pak zamířil za 8 840 000 eur.

V pondělí tak skončila série spekulací, které se kolem Barošova možného přestupu množily každé přestupní období. Letos v lednu se hovořilo o jeho možném odchodu do londýnské Chelsea, zájem o rodáka z Vigantic projevily také San Sebastian, Levante, Werder Brémy, St. Etienne či Brémy.

Lyon o Baroše stál už před startem loňské sezony, ale hráč první nabídku z Francie odmítl. Po půldruhém roce ale už vábení z Francie neodolal. V klubu se tak setká v trenérem Gérardem Houllierem, který si Baroše vytáhl už jako dvacetiletého mladíka z Ostravy do Liverpoolu.

Houllier Baroše chtěl získat už před necelými dvěma lety, ale hráč nabídku odmítl. Francouzský kouč sice tvrdil, že Barošovi už druhou šanci nedá, ale nakonec je všechno jinak. Houllierovi se prý Baroš hodí do koncepce, protože je typově odlišný od ostatních lyonských útočníků.

"Vím, že je to velmi silný hráč, tvrdě pracuje a obětuje se pro tým," uvedl Houllier. "Je to jeden z útočníků, kteří nás v minulých letech nejvíce oslovili," doplnil Houlliera prezident klubu Jean-Michel Aulas.

Baroš se stane sedmým českým hráčem ve francouzské lize. V Monaku působí jeho reprezentační spoluhráči Jan Koller s Jaroslavem Plašilem, v St. Etienne, které trénuje Ivan Hašek, hraje Marek Heinz, David Rozehnal nastupuje v Paris St. Germain, uzdravený Vladimír Šmicer v Bordeaux a Pavel Fořt v lednu přestoupil ze Slavie do Toulouse.

Autor:     centrum.cz


Názor pisatele z Premierleague.cz     zkopirovano

Musím přiznat, že když Milan Baroš zářil v české lize v dresu Baníku Ostrava a prosadil se do reprezentace, myslel jsem si, že z něj vyroste český Owen. Talent měl (má) obrovský, styl hry podobný, ale bohužel v hráče nejvyšší kvality nedorostl. Rád bych vám nabídl svou verzi toho, proč se tomu tak nestalo.

Začněme jeho příchodem na Ostrovy. Do Liverpoolu se stěhoval o Vánocích 2001, ale na ligový debut si musel počkat celých devět měsíců. Na hřišti se ukázal jen na chvíli v Champions League, jinak nastupoval za rezervu. Člověk by čekal, že Houllier hráči za 3,5 milionu dá trochu více příležitostí. Milan však měl i s dvěma českými spoluhráči v kádru problémy s aklimatizací a také s životosprávou, jak později řekl Vladimír Šmicer.

Po letní přípravě už to bylo jiné kafe. V ligovém debutu dal dva góly a v kádru prvního týmu už zůstal. Zaujal svou dravostí a tahem na bránu. Sezónu 2002/03 zakončil se slušnou bilancí 17 startů (k tomu 10x jako náhradník) – 9 gólů v lize a 5 (10) – 3 góly v pohárech.

Zde podle mého názoru nastal první větší problém, když česká média Baroše popisovala jako hvězdu ligy… Nevím, jestli tomu uvěřil sám hráč, většina jeho fandů nepochybně ano. Proto se často objevovaly názory jako „Owen je kopyto, Houllier je magor, že nenechá hrát Baroše.“ Ano, Owen neměl super sezónu a zahodil několik penalt. Stejně v tom ročníku nastřílel celkem 28 gólů. Stačí se podívat na statistiky, Owen už v osmnácti letech dal 18 ligových gólů a od té doby si drží průměr jeden gól na 2 zápasy. Milan Baroš v anglické lize nikdy nedal ani 10 gólů za sezónu. Je logické, že když máme dva podobné hráče, tak více prostoru dostává ten lepší.

Tady se možná objevily první náznaky nespokojenosti, které s postupem času vygradovaly v to, že Baroš byl od té doby v každém přestupním termínu spojován s odchodem do jiného klubu. A že těch klubů bylo! Neznám moc hráčů, o kterých se psalo v souvislosti s přestupem do poloviny evropských týmů. Pavel Paska je nepochybně velice úspěšný člověk ve své branži, ale je otázkou, jestli všechny ty spekulace neovlivňovaly Barošovy výkony na hřišti.

Sezónu 2003/04 není nutné příliš rozebírat. Baroš kvůli zlomenému kotníku přišel o velkou část ročníku, po návratu si trochu postěžoval na manažera (fandové si taky zanadávali) a nakonec skončil jako nejlepší střelec EURO 2004. Jeho výkony na šampionátu byly famózní a čekalo se, že na ně naváže i v klubovém dresu.

Na Anfield přišel Rafa Benitez, odešli Owen a Heskey, nový konkurent Cisse se dlouhodobě zranil, proto měl Baroš převzít roli hlavního střelce týmu. To se mu však ne zcela podařilo, v lize dal opět 9 gólů, v Champions League jen 2. Nepřispěla k tomu měsíční pauza po zranění v reprezentaci, svou roli hrála i taktika. Barošovy výkony nabraly sestupnou tendenci, začal se vytrácet ze základní sestavy a jeho pověstný entuziasmus byl pryč. V derby se nechal za likvidační faul vyloučit. Po EURO 2004 se Baroš začal velice často objevovat na mimofotbalových akcích a v médiích se probíralo jeho soukromí. Osobně zastávám názor, že hráč si může mimo hřiště dělat co chce, hlavní je, když podává kvalitní výkony. Je však možné, že Baroš přestal dávat fotbalu vše, a výsledkem proto nebylo zlepšování, nýbrž stagnace.

I přes vítězství v Champions League se Baroš rozhodl, že chce odejít, Benitez nebyl proti. Po dlouhých tahanicích se v srpnu 2005 stěhoval do Birminghamu. Českým příznivcům tak poněkud zmizel z očí. Jako fanda AVFC můžu jeho výkony myslím dobře zhodnotit.

Nevím, s jakým úmyslem přicházel. Možná chtěl před MS pravidelně hrát, ukázat se, a poté přestoupit jinam. Každopádně podepsal čtyřletou smlouvu a jelo se. Debut – gól. Kromě jednoho zápasu pak nastoupil vždy v základní sestavě, v lize v 24 startech dal 8 gólů, v pohárech v 5 zápasech 4 góly. Celému týmu se nedařilo, ale s Barošovými výkony jsem byl vcelku spokojen. Měl sice i špatné zápasy, ale jeho góly přispěly k záchraně v soutěži, především dvě branky v derby s Birmingham City mi udělaly velkou radost.

Problémem byla zranění. V zápase ligového poháru s Wycombe si Baroš poranil lýtko, poté dva týdny nehrál, odjel na reprezentační sraz a pod injekcemi odehrál zápas s Nizozemskem. Výsledkem byla měsíční pauza… Je fajn, že Milan cítí odpovědnost při zápasech za svou zemi, ale jeho rozhodnutí se ukázalo být jako nezodpovědné. V klubu z toho přirozeně nikdo neměl radost.

Říká se, že dvakrát nevkročíš do stejné řeky, ale Barošovi se to znovu povedlo. Na šampionát v Německu přijel zraněný, prakticky vůbec netrénoval a nastoupil opět pod injekcemi do zápasu s Itálií. Podle očekávaní jeho výkon za moc nestál, došlo jen ke zhoršení zranění chodidla. Tentokrát z toho byla téměř čtvrtroční pauza…

O Milana projevil zájem Hamburger SV. Baroš se s nimi rád dohodl na podmínkách smlouvy, Němci bohužel za něj nenabídli tolik peněz, kolik Villa požadovala. Česká média a fandové se rozhodli zaujmout názor „dědek Ellis ničí Barošovi kariéru!!“. Víte, tady bych chtěl říct, že jak jsem neměl předsedu klubu rád, tak podle mého názoru udělal velice správnou věc. Opět opakuji, Baroš s klubem dobrovolně podepsal čtyřletý kontrakt, nepožádal o zařazení na transfer list, a je skutečně jen na prodávajícím klubu, jestli nabídku akceptuje či ne. Bohužel nikdo nemohl tušit, že Barošovi se tím zhroutí svět a začne trucovat. Ještě dodávám, že v tu dobu byl stále zraněný, ale v klubu se s ním pro další sezónu jednoznačně počítalo.

Ve Villa Park se mezitím udály velké věci. Skončil David O’Leary a především dlouhodobý problém klubu, předseda Doug Ellis. Nový majitel Randy Lerner a manažer Martin O’Neill mají s klubem velké plány, v létě však ještě neměli čas přivést nové posily, přišel jen Stan Petrov.

Martin O’Neill patří podle mého názor mezi nejlepší britské manažery současnosti, o jeho výsledcích není třeba hovořit. Každému dal šanci dokázat, že do týmu patří. Nizozemec Bouma stejně jako Baroš nestihl kvůli zranění začátek sezóny, poté se neobjevoval ani na lavičce. Bouma na sobě ovšem v tréninku tvrdě zapracoval, jednou se ukázal v dobrém světle jako náhradník a v sestavě už zůstal. Baroš ovšem zvolil jiný přístup. Poté, co se neprosadil do základní sestavy, postěžoval si na reprezentačním srazu, že se v klubu necítí příliš doceněný.

O’Neill zdědil úzký kádr a rozhodl se hráčům přizpůsobit taktiku. Na zraněného Baroše spoléhat samozřejmě nemohl. Proto se rozhodl pro rozestavení 4-3-3. To fungovalo velice dobře a Villa zůstala nejdéle neporaženým klubem v zemi. Baroš se v září uzdravil, ale v základní sestavě pro něj nebylo místo. Vzhledem k tomu, že bránění mu nic neříká, nemohl hrát na křídle, a na středního útočníka není dost dobrý ve vzduchu. Dostal šanci jako náhradník, ale hrál přesně jako fotbalista po tříměsíční pauze – špatně.

Na konci září se dlouhodobě zranil Luke Moore a O’Neill tak musel přejít k rozestavení 4-4-2, které by mělo Barošovi vyhovovat. Jeho špatné výkony však pokračovaly. Já chápu, že hráči po zranění trvá, než se vrátí do formy, a proto ho podporuji, i když se mu nedaří. Jediné, co očekávám, je projevení snahy. Bohužel, Baroš nejenom že zpracovával míč dál než já dokopnu, ale přidával k tomu i další věci: válení se po zemi; máchání rukama, když se spoluhráči nepovedla přihrávka; vyklusávání místo sprintu; rozčilování se na rozhodčího a především znuděný výraz. Přesně jako hráč, který za klub nechce hrát.

Jeho fandové opět vyrokovali s tím, že za Barošovy neúspěchy může někdo jiný. Tentokrát byl na řadě O’Neill, který mu prý nedával dostatek šancí. Podle mě byl O’Neill naopak až příliš trpělivý. Baroš v prvních 12 zápasech, do kterých zasáhl, nepředvedl absolutně nic. Přínos pro tým – 0, jednoduše řečeno pasažér.

Do kádru přišel zadarmo starý známý Chris Sutton. Tento veterán chtěl kvůli zdravotním problémům ukončit kariéru, ale O’Neill ho přemluvil, ať mu ještě na sezónu pomůže. Je naprosto zjevné, že jeho nohy už to nezvládají, ale Sutton to kompenzuje obrovským nasazením. Bojuje o každý balón, napadá obránce, a proto je pro tým platný. Přesný opak českého reprezentanta. Původně se s ním nepočítalo do základní sestavy, ale po té tragikomedii, co předváděl Baroš, jiná možnost nebyla.

Jak už jsem řekl – naprosté minimum, co od jakéhokoliv hráče očekávám, je, že bude bojovat za klubové barvy. Nemusí být tak dobrý jako Ronaldinho, stačí jen mít snahu odevzdat vše pro dobro klubu. Chápu, že ne každý je klubista chce zůstat celou kariéru na jednom místě, ale i když myslí na odchod, tak by měl na hřišti hrát nejlépe, jak umí. Bývalý kapitán Villans Southgate hrál rok na transfer listu, ale jeho výkony to neovlivnilo. Je mnoho případů, kdy je přestup dohodnut předem, ale to není důvod, proč by hráč nemohl (nebo spíše nechtěl) dále nastupovat k zápasům, nejsme v české lize.

Jak jsem Baroše po první sezóně bránil, tak mě v té druhé zklamal. Prohlašuje, že nikdy neřekl, že chce odejít (také nikdy nepožádal o zařazení na transfer list), ale na druhé straně mu nevadí, že Paska o jeho přestupu jedná s mnoha kluby, sám pak rodičům dává jako dárek k Vánocům informaci o tom, že se o něj zajímá Chelsea.

Barošův první akceptovatelný výkon přišel 29. listopadu, kdy se dokonce i rozeběhl a vystřelil. S příchodem přestupového okna se jeho výkony zlepšovaly. Na Bramall Lane vyrovnával na 2-2, trefil se i na Old Trafford. Fandy si tím na svou stranu už získat nedokázal, proti Watford spálil 3 velké šance a byl při střídání vypískán. Bilance 2006/07: 10 (7) – 1 gól v lize a 1 (3) – 1 gól v pohárech.

Stále si myslím, že Milan Baroš umí být výborný hráč. Jenže je tu obrovský háček, je velice obtížné z něj ty kvalitní výkony dostat, pokud má pocit, že je mu neustále ubližováno. Musím říct, že radši v dresu svého týmu uvidím hrát dorostence než Baroše, tak hluboké je mé zklamání z jeho přístupu… Tvrdím totiž, že nikdo není důležitější klub. Pokud si to někdo myslí a preferuje své osobní zájmy, tak říkám: „Sbohem!“

V Lyonu se mu může dařit, jedná se o ofenzivní tým, který nemá v lize konkurenci. Francouzská liga je kvalitativně o něco níž než Anglie, ale abych řekl pravdu, klubová kariéra Milana Baroše mě už nezajímá. Je mi jedno, jestli bude dávat hattrick každý týden nebo přestupovat každý rok jinam poté, co se naštval, když jednou zůstal na lavičce. V době, kdy píšu tyto řádky to není ještě jisté, ale vypadá to, že se jedná o hráčskou výměnu a do Villa Park poputuje John Carew. Pokud to dopadne, tak musím říct, že se jedná o jeden z nejlepších přestupů, který se klubu za poslední léta povedl, a stejně jako naprostá většina fandů AVFC budu oslavovat.

Autor. Premierleague.cz

Žádné komentáře
 
Radicportal, by Jakub Řáda and Webgarden
Copyright (c) 2006 - 2007